Valerie
Publikováno 12.05.2016 v 21:19 v kategorii Příběhy na pokračování, přečteno: 161x
Crrr, crrr. „To už je zase ráno?“ povzdechla si Valerie.
Další den strávený ve škole… Už se těšila, až po škole stráví svůj čas psaním a čtením románů…
Bleskově vyčistila zuby, asi třicet minut přemýšlela, co si veme na sebe a tryskem spěchala, aby stihla vyučování.
První hodina matematika --- to nám to hezky začíná. „Měla bych si nejspíš domluvit doučování - přemýšlela Valerie.“ Ale jedna věc na škole dobrá - viděla se tady s kamarádkami.
Anastázií a Bety.
„Ahoj holky, tak co divadelní kroužek?“ zeptala se Valerie.
„No jo, dobrý. Bude se připravovat divadelní hra Romeo a Julie.“ Odpověděla Anastázie.
„Ano a kvůli tomu máme dnes zasedání divadelního kroužku hned po škole.“ Odvětila Bety.
„No, ne! To je skvělý holky!“ Rozzářila se Valerie a už se nemohla dočkat. Rozzářilo se jí jedno světlé světýlko.
„Zasedání bude vést slečna Telegemeierová. Všechno bude organizovat. “ dodala ještě Bety.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
„Jsou tu všichni?“ zeptala se slečna Telegemeierová.
„Ano!“ odpověděl zvučným hlasem Erik. Vysoký štíhlí a krátko vlasý kluk. Místní “herec“
„Dobrá… Takže nejspíše začneme textem, mohli bychom nechat originální ---- ale jestli by někdo chtěl něco změnit – Valerie?“
„Co, co já?“ zeptala se Valerie.
„No, myslela jsem, že sestavíš scénář, je to sice docela těžké, ale ty to dokážeš.“
Odpověděla sebejistě slečna Telegemeierová.
„No, já jsem spíše přemýšlela o konkurzu….“ Řekla nejistě Valerie.
„TY?“ Řeklo zaráz snad celé divadlo, včetně Anastázií, Bety, Erikem a Edwardem.
„No, tak to se uvidíme na konkurzu.“ Řekl mile Erik. Ale stále nemohl uvěřit, že Valerie chce jít na konkurz ano sice hodně píše romány, ale tohle?
„No, dobře Valerie, ale ten scénář bys ale taky zvládla taky, ne?“
„No,---jistě. Stavím se tedy ještě v knihovně.“ Řekla trochu pochmurným tónem Valerie.
„A jinak, konkurzy jsou tedy za tři týdny v pátek v divadelním sále text ať si domluví tady u Valerie, řekněte to prosím všem, o kom si myslíte, že by mohl mít zájem. Edwarde, uděláš prosím tě plakáty---?“
Valerie byla po zasedání divadelního kroužku trochu skleslá, proč se všichni tolik divili, to si snad myslí, že na to nemá?
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
„Dobrý den.“ Pozdravila Valerie paní knihovnici, jen jedna věc jí přišla divná, kde je paní knihovnice, co je tady už léta? „Nejspíš je nemocná…“ pomyslela si Valerie.
Zatím co se Valerie rozhlížela se jí paní knihovnice zeptala - „Hledáš něco děvče?“
„No, vlastně ano, divadelní hru Romeo a Julie od Williama Shakespeare.“odpověděla Valerie.
„To je, ale náhoda, jednu takovou knihu mám zrovna u sebe.“ Odpověděla jí velice vřele paní knihovnice a podala jí knihu.
„Ó, děkuji.“ Odpověděla Valerie.
„No, nemáš vůbec zač.“ řekla jí paní knihovnice a mile, ale i v celku tajuplně se na ni usmála.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Když Valerie doma otevřela knihu, vypadl z ní velice starý a zaprášený zápisník.
Na němž bylo napsáno: „Sny nikdy nezhasínají dokuď je naděje.“
Valerie se bála zápisník otevřít, je v něm snad něco tajuplného a nebo snad paní knihovnice omylem založila zápisník dovnitř?
TO SE DOZVÍTE PŘÍŠTĚ.
Komentáře
Celkem 7 komentářů
Mád 25.06.2016 v 20:51 obdivuju tvůj spisovatelský talent! Jak to děláš, že máš tolik nápadů?!
Veroniqa 26.06.2016 v 14:16 Děkuji:) Snažím se hlavně psát o životě, o tom jaký život doopravdy je.
Mád 26.06.2016 v 14:23 třeba se nechám inspirovat...
Veroniqa 26.06.2016 v 14:24 Super:)
Mád 26.06.2016 v 14:27 :)
... 28.06.2016 v 20:12 Super!!!!! :333 Tvůj příběh originální a zajímavý... Jdu si hned přečíst další část :)
... 28.06.2016 v 20:12 *příběh je